Obchvat v Břeclavi je velmi žhavé téma, zejména však pro Břeclaváky

V roce 2009 se na mě obrátil kamarád, který přednáší na Masarykově univerzitě v Brně s prosbou, abych mu sdělila svůj názor k seminární práci jednoho studenta. Ten si za své téma zvolil rychlostní silnicí R52 z pohledu práva a environmentálních problémů. Jeho jediným informačním zdrojem však byly pouze názory EPS (ekologického právního servisu) a proto se ztotožnil s jeho závěry. Přiklání se k názoru opustit variantu silnice přes Mikulov, nepokračovat v budování „dvoupruhu“ v Břeclavi s tím, že ve stavbě „čtyřpruhu“ vidí řešení. Nemohla jsem studenta nechat v „nevědomí“ o skutečných faktech a proto jsem mu napsala k jeho práci pár technických „detailů“.

Obchvat v Břeclavi je velmi žhavé téma, zejména však pro Břeclaváky. Často mi občané kladou otázky k obchvatu a koncem ledna letošního roku tento dotaz padl také i na setkání seniorů v Břeclavi. Co tedy znamená tolik nově diskutovaný čtyřpruh pro Břeclav?

Město Břeclav má jedinou komunikaci, která spojuje část Břeclavi s Poštornou a Charvátskou Novou Vsí. Tato komunikace je značně zahlcena a dopravní situace se stala v Břeclavi velmi diskutovanou otázkou. Rozvoj města je a bude závislý na vyřešení dopravní infrastruktury. Je nutné najít trasu nové komunikace, která by odlehčila stávající I/55 (Třída 1. máje). Z tohoto důvodu již od roku 2005 město projednává změnu územního plánu.

V současnosti je v Břeclavi připravován „pouze“ obchvat dvoupruhový. Na tuto stavbu je již vydáno platné územní rozhodnutí. Byly zahájeny výkupy pozemků. To vše se dělo v letech 2006 a 2007. Tato stavba je v současnosti usnesením vlády pozastavená. V rámci změn územního plánu se projednává i možnost propojení Břeclavi a části Poštorné. Část této silnice však zasahuje do Natury 2000 (specielní ochrana území z pohledu ochrany přírody). Prozatím se však k tomuto záměru nepodařilo dohodnout kladná stanoviska s MŽP (ministerstvem životního prostředí).

Touto Naturovou oblastí by měl procházet i případný nový návrh „čtyřpruhu“. Lze tedy analogicky odvodit, že stavba čtyřpruhu je z hlediska zájmu ochrany přírody jen velice těžce projednatelná a je velký předpoklad, že se nepodaří získat kladná stanoviska z hlediska Natury. Silniční těleso čtyřpruhu, které by dosahovalo výšky až 15 mtrů a šířky okolo cca 200 metrů, by v tomto rovinatém lužním území velice těžko mohlo „projít“ přes ochranu přírody, konkrétně §12 – krajinný ráz. Napojení čtyřpruhu na D2 by bylo stavebně co do prostru velice náročné (musí splňovat určité parametry). Tato komplikovaná a rozsáhlá křižovatka i větší část trasy komunikace by zasáhla do chráněného ložiskové území dobývacího prostoru lignitu, chráněného území VRT (vysokorychlostní trať železnice), a to se jen na kraj zmiňuji o území LVA (Lednicko-valtický areál), BR Pálava (biosférické rezervaci), CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod), záplavovém území a nově chce MŽP zde, a to velice brzy, vyhlásit CHKO (chráněnou krajinnou oblast)!

Z tohoto výčtu jednoznačně vyplývá, že tu nejsou snahy některých aktivistů z řad ochránců přírody, aby v Břeclavi byl vybudován čtyřpruh, ale naopak zastavit dvoupruh s vědomím, že schválení čtyřpruhu z hlediska ochrany přírody je téměř nereálné!

ŘSD (ředitelství silnic a dálnic) v loňském roce vypracovalo detailnější studii čtyř variant možných řešení čtyřpruhu v Břeclavi a dle jejich odborného posouzení stavba čtyřpruhu přes Břeclav by byla podstatně dražší. Ale o tomto se EPS vůbec nezmiňuje. Vytvářet v současné době teorii, že by ekonomicky i pro ochranu přírody byl přijatelnější čtyřpruh v Břeclavi, se neopírá o žádné odborné stanovisko ekonomické ani o závazný odborný posudek ochrany přírody.

Že se stavět silnice směr Vídeň – Brno musí, je jisté, jsou mezistátní dohody, které se musí plnit. Mikulovská varianta jistě není ideální. Ale z pohledu některých zelených je každá varianta, tedy mikulovská i břeclavská, špatně.

V současné době, kdy je schválen Mikulov a studie EIA (závazný odborný posudek z pohledu ochrany přírody) dala podmínky, za kterých je možno stavbu přes Mikulov realizovat, je nesmyslné začínat dnes s jinou variantou. Projednávání čtyřpruhu (pokud by byl vůbec schválen), by odsunul termín realizace velice střízlivě odhadnuto cca o 10 let – nové posudky z hlediska ochrany přírody, změna VUC kraje (územní plán vyššího územního celku), změna ÚP Břeclavi (územní plán Břeclav), územní rozhodnutí, stavební povolení. A to do toho nepočítám odvolačky a soudní tahanice!

Zda se bude pokračovat v budování dvoupruhu nebo se zahájí přípravné práce na čtyřpruhu, v současné době nezávisí na postupu Města Břeclavi.

Pravdou však je a je to už veřejným tajemstvím, že myšlenku na budování čtyřpruhu velmi aktivně, na jejím počátku (rok 2007), prosazoval zástupce vedení města Břeclavi, byť k tomuto postupu nebyl zastupitelstvem města pověřen. Úsměvný byl proto článek v břeclavské Radnici, publikovaný v zářijovém čísle 2008. Občané byli také v říjnu vyzýváni formou petice k vyjádření za obchvat (dvoupruh) v Břeclavi. Překvapivé bylo, kdo se s touto iniciativou na občany obrátil. Se zájmem jsem si proto přečetla reakci Ing. Františka Strnada, který na web stránkách břeclavského deníku, v diskusi ke článku Lidé podepisují petici za obchvat, zveřejněný 14. 10. 2008, napsal: Autoři petice za obchvat mně připomínají přísloví Když zloděj křičí, chyťte zloděje!

A já se s tímto názorem plně ztotožňuji.