18 Lis
V dubnu tohoto roku začal Břeclavský deník psát svůj seriál o působení Lichtenštejnů v našem regionu. Sama jsem byla zvědavá, jaký tento seriál bude mít průběh, nakolik bude hodnotný a jak bude objemný.
Projek Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí provedl hydropedologickou analýzu vegetačního období velmi suchého roku 2012. Zaměřil se na dvě modelové aridní lokality, okres Břeclav a okres Kladno. Generální dodavatel projektu byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Část klimatologickou řešil ČHMÚ, pobočka Brno. Protože jsem byla členkou tohoto odborného týmu, mohu s jejich svolením výsledky projektu zde prezentovat.
Převážnou část mého profesního života řeším životní prostředí zejména z pohledu vodohospodářského. Za poslední čtyři roky jsem však začala intenzivněji vnímat životní prostředí také i z pohledu půdoochranářského. Vodu a půdu je třeba chápat jako jeden celek. Je silná vazba mezi problematikou dostupnosti vodních zdrojů a zemědělstvím. Zmíním zde jen pár základních čísel, která zcela změnila můj pohled na vnímání krajiny. Současná realita je už alarmující.
Zapomněli jsme a nepoučili jsme se ani z povodní roku 1997, 2002 a 2006. Povodně tady byly, jsou a budou.
Od roku 1965 až do roku 2010 se vyskytlo v povodí Moravy celkem 53 povodňových epizod. Za období 45 let bylo jen 13 roků bez povodní. A opakované povodně v jednom roce byly celkem v pěti letech. Tři povodně v tomtéž roce byly v letech 1970, 1982, 1985, 1986, dvě povodně v roce 2006.
V tomto příspěvku vám přináším přehled nejdůležitějších odkazů v případě povodní. Odkazy jsou platné pro celou Českou republiku.
Obsah těchto internetových stránek, jejíchž autorem je Dagmar Adámková, podléhá licenci Creative Commons 3.0 Unported.
