11 Zář
Vážení Břeclaváci, Starobřeclaváci, Poštorané, Charvatčané, soutěživost je odedávna hnacím motorem lidstva. Aby bylo možné vědět, kdo je lepší, naučili se lidé srovnávat. Třeba tak, jako již léta srovnávají Břeclav se sousedním Hodonínem.
Projek Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí provedl hydropedologickou analýzu vegetačního období velmi suchého roku 2012. Zaměřil se na dvě modelové aridní lokality, okres Břeclav a okres Kladno. Generální dodavatel projektu byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Část klimatologickou řešil ČHMÚ, pobočka Brno. Protože jsem byla členkou tohoto odborného týmu, mohu s jejich svolením výsledky projektu zde prezentovat.
Převážnou část mého profesního života řeším životní prostředí zejména z pohledu vodohospodářského. Za poslední čtyři roky jsem však začala intenzivněji vnímat životní prostředí také i z pohledu půdoochranářského. Vodu a půdu je třeba chápat jako jeden celek. Je silná vazba mezi problematikou dostupnosti vodních zdrojů a zemědělstvím. Zmíním zde jen pár základních čísel, která zcela změnila můj pohled na vnímání krajiny. Současná realita je už alarmující.
Zapomněli jsme a nepoučili jsme se ani z povodní roku 1997, 2002 a 2006. Povodně tady byly, jsou a budou.
Od roku 1965 až do roku 2010 se vyskytlo v povodí Moravy celkem 53 povodňových epizod. Za období 45 let bylo jen 13 roků bez povodní. A opakované povodně v jednom roce byly celkem v pěti letech. Tři povodně v tomtéž roce byly v letech 1970, 1982, 1985, 1986, dvě povodně v roce 2006.
V tomto příspěvku vám přináším přehled nejdůležitějších odkazů v případě povodní. Odkazy jsou platné pro celou Českou republiku.
Obsah těchto internetových stránek, jejíchž autorem je Dagmar Adámková, podléhá licenci Creative Commons 3.0 Unported.
