5 Zář
Nevlastním žádnou cestovní kancelář, nemám ani statisíce na zámořské dovolené, ale mám čisté svědomí a tím jsem nucena občas nějakou tu turistiku absolvovat. Za poslední tři roky to bylo minimálně dvakrát pěšky na Mount Everest a zpět.
27 Zář
Náměstí u kostela svatého Václava v Břeclavi se změnilo téměř k nepoznání. Nevzhledná zákoutí nahradily upravené skalky. Druhý pohled očima vedení města Břeclavi na to, co vzniklo na břeclavském náměstí.
17 Zář
Není mi příjemné se na to dívat a přece musím. V uplynulých dnech nám v Břeclavi na náměstí vyrostla Itálie. Letité stromy kolem kostela byly až nepřirozeně vysoko obnaženy a kolem nich byla vysypána kůra stromů, která je olemována betonovými patníky. Tomuto všemu dominují rádoby snad skalky, které jsou rozmístěny v rozích zeleně kolem kostela. Cena realizace je 300 000 CZK z městské pokladny.
I tyto skalky tvoří balvany, šutry a balvánky, jako tomu je na většině českých zahrádek. Ovšem ty naše jsou umístěny v samém centru města. Zde se konají nejrůznější kulturní akce, silvestrovské oslavy a podobně; volně leží na veřejném prostranství, nezajištěné. Napadlo mne, co kdyby na Silvestra někdo v zápalu oslav nového roku vzal tyto kameny do ruky a začal se bavit tím, že jimi bude rozbíjet výlohy a házet je po spoluobčanech? A že tam té munice leží.
Projek Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí provedl hydropedologickou analýzu vegetačního období velmi suchého roku 2012. Zaměřil se na dvě modelové aridní lokality, okres Břeclav a okres Kladno. Generální dodavatel projektu byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Část klimatologickou řešil ČHMÚ, pobočka Brno. Protože jsem byla členkou tohoto odborného týmu, mohu s jejich svolením výsledky projektu zde prezentovat.
Převážnou část mého profesního života řeším životní prostředí zejména z pohledu vodohospodářského. Za poslední čtyři roky jsem však začala intenzivněji vnímat životní prostředí také i z pohledu půdoochranářského. Vodu a půdu je třeba chápat jako jeden celek. Je silná vazba mezi problematikou dostupnosti vodních zdrojů a zemědělstvím. Zmíním zde jen pár základních čísel, která zcela změnila můj pohled na vnímání krajiny. Současná realita je už alarmující.
Zapomněli jsme a nepoučili jsme se ani z povodní roku 1997, 2002 a 2006. Povodně tady byly, jsou a budou.
Od roku 1965 až do roku 2010 se vyskytlo v povodí Moravy celkem 53 povodňových epizod. Za období 45 let bylo jen 13 roků bez povodní. A opakované povodně v jednom roce byly celkem v pěti letech. Tři povodně v tomtéž roce byly v letech 1970, 1982, 1985, 1986, dvě povodně v roce 2006.
V tomto příspěvku vám přináším přehled nejdůležitějších odkazů v případě povodní. Odkazy jsou platné pro celou Českou republiku.
Obsah těchto internetových stránek, jejíchž autorem je Dagmar Adámková, podléhá licenci Creative Commons 3.0 Unported.
