Městská pláž v Břeclavi v korytě řeky Dyje

Část zastupitelů koketuje s myšlenkou veřejné pláže v korytě řeky Dyje. Mohla by vzniknou poblíž cukrovaru nebo pod splavem, uvádí Břeclavský deník dne 8. června 2011.

Nápad vzešel z jednání Komise výstavby a územního plánování Města Břeclavi. Členkou této komise nejsem, tedy nevím, kdo byl otcem myšlenky. Přihlížím k tomuto nápadu, jako ke snaze o hledání cest, jak život v Břeclavi oživit a zpříjemnit nejen našim spoluobčanům, ale i turistům. Zvláště letní sezóna a okolí řeky Dyje je velkým motivačním prostorem, který doposud Břeclav vůbec nevyužila.

V Břeclavi měl být i přímořský přístav pro nákladní lodní dopravu

Je to však nápad, který řadím na úroveň nápadu vybudovat v Břeclavi přímořský přístav pro nákladní lodní dopravu. Toto téma bylo aktuální v letech cca 2001 až 2005. Ne, to není vtip. Záměr byl řešen v dopravních studiích. Samozřejmě pouze jeho stavební část. Základní a úplně prvotní údaj o potřebě množství vody autor mega nápadu snad ani vědět nechtěl. Problém, kde vzít vodu pro hluboký ponor velkých nákladních lodí, nikdo neřešil. Autor celý tento záměr řešil pouze lokalitou místa a v zájmu propagace Města Břeclavi. Ano, zviditelnění by to bylo nepopiratelné, avšak jen ve fází veřejného projednávání. Dál by se tento nápad nedostal.

Voda je živel. Nedá se podplatit a nevyhoví ani přání politiků. Voda se nedá zkrotit. Nedá si poručit, aby tekla do kopce a nedá si poručit, aby tekla jen tak rekreačně.

Rada o městské pláži ještě nejednala

Na program jednání rady se nápad zřídit městskou pláž v korytě řeky Dyje dosud nedostal. Proto článek, uveřejněný v Břeclavském deníku ve středu 8. června 2011, pro mne byl úplnou novinkou. Tedy nyní přidávám já, jako zastupitel a radní Města Břeclavi, trochu toho vodařského zamyšlení a trochu selského rozumu.

Záměr vybudovat městskou pláž mýma očima

Pokud by Město Břeclav uvažovalo o veřejné městské pláži v korytě vodního toku, muselo by Město Břeclav určitou lokalitu vyhlásit za oficiální místo a tím okamžikem by se Město Břeclav muselo postarat o provoz pláže. Vzalo by na sebe povinnosti zajistit bezpečnost rekreantů a současně investovat určité finanční prostředky k vytvoření oficiální pláže – tedy přisypat víc písku v korytě řeky na určitou úroveň hladiny v řece, vymezit území pláže, na cedulích zveřejnit, jak se chovat při zvýšených průtocích, zapracovat veřejnou pláž do manipulačních řádů a povodňových plánů, na viditelném místě uveřejnit provozní řád pláže, označit otvírací hodiny pláže, zabezpečit bezpečnost pláže ve dne i v noci, provádět kontroly písečné pláže k odstranění nebezpečných předmětů, uvést kontakt, kam volat v případě nutnosti první pomoci, zajistit základní hygienické zázemí v době provozu pláže, určit správce pláže a mohla bych ještě pokračovat. To vše na dně koryta řeky Dyje. Kdo by do tohoto chtěl jít? Připusťme, že jsou to však jen organizační a finanční záležitosti, které, v případě, když se moc chce a bez ohledu na investice a smysluplnosti projektu, se dají řešit.

Ale je tu opět voda, živel, dělá si co chce a kdy chce, bez ohledu na roční období. Bohužel na vodu při těchto nápadech nikdo nemyslí. I kdyby povodně byly jen jednou do roka, finanční prostředky, investované do pláže, by se nám každoročně spláchly a s vodou by uplavaly. Z vlastní zkušenosti víme, že zvýšené průtoky (a nemusí být ani povodňové), se vyskytují od jara do podzimu v Dyji více jak jedenkrát.

Je třeba si připomenout i fakt, že při povodních křičíme, že koryto Dyje je zanešené a že by Povodí Moravy mělo pročistit a odstranit nejen písečné nánosy pod jezem a u mostu cukrovaru. A co na tento nápad vlastně říká správce řeky Dyje, tedy státní podnik Povodí Moravy? Zřejmě se ho na to z komise nikdo nezeptal.